S druhým psem je to tak trochu jako s druhým dítětem. Náš prvorozený má krásné fotoalbum, druhorozený má papírové fotky, v krabici, a (prázdné) fotoalbum v knihovně. Naše nejmladší má už jen to fotoalbum a spoustu digitálních fotek.
Bela měla svůj vymazlený web, plánovali jsme výlety podle psích kamarádů a zkoušeli jsme různé aktivity a sporty. Kazi budou brzy čtyři a web teprve „smolím“, když už to vážně hoří. A celkově je těch psích aktivit méně, ale zas Bela za ni vybojovala všechny důležité bitvy (přístup na gauč a pod. >:-) , tak nám Kazi poměrně snadno zaplula do života a spokojeně si tu žijem.
Což ale neznamená, že nemám v zásobě dost historek, vysypu je, jen co budu mít trochu času 😉